Arnoldova vila

Jsme architekti, projektanti a taky patrioti. Brno je našim domovem a tak není divu, že jsme záchranu secesní vily, kde se doslova psala historie Brna, brali jinak než ostatní projekty. Byl to pro nás způsob, jak našemu milovanému městu složit poklonu. Brno, díky.

Arnoldova vila je odrazem ducha své doby i kulturním dědictvím naší země. V roce 1862 si Josef a Katharina Arnoldovi, známí brněnští stavitelé, vybrali svah nad Lužánkami pro svou letní rezidenci. Jejich rekreační sídlo, obklopené vinicemi, se stalo symbolem přeměny této oblasti v kolébku brněnské vilové architektury.

Klíčový zlom přišel v roce 1909, kdy vilu získala Cäcilie Hožeová, příbuzná slavné Grety Tugendhat. Cecilie nechala dům přestavět ve stylu pozdní secese a art déco. Zavedla do ní dokonce i ústřední topení a elektřinu. Propojení tří vil Arnoldovy, Löw-Beerovy a Tugendhat – symbolizovalo spojení osudů tří významných brněnských rodin. Bohužel, kruté osudy druhé světové války nevynechaly ani Arnoldovu vilu – byla zabrána gestapem a její majitelka Cäcilie Hožeová byla deportována do Terezína.

Po válce vila přešla do rukou státu, sloužila jako mateřská škola, až v roce 2012 osiřela. Dnes, díky péči města Brna a Norských fondů, vila znovu ožívá jako místo, kde historie potkává současnost – centrum dialogu a kulturního života města.

Naším cílem bylo ohroženou kulturní památku stabilizovat a zachovat její stávající stav po přestavbě paní Cäcilie Hožeové. Arnoldova vila se proměnila v komunitní centrum s uměleckou kavárnou, výstavními prostory a „muzejním domem” se stálou expozicí o Josefu Arnoldovi. Stala se místem setkávání, kde probíhají výstavy přednášky a další kulturní akce. Součástí je také studijní centrum vily Tugendhat (SCVT) a brněnské architektonického manuálu (BAM) s prostory pro uložení archivních materiálů.

Oživení historických detailů

Rekonstrukce Arnoldovy vily pečlivě respektovala její historický charakter a urbanistické řešení, které se dochovalo téměř v původní podobě. Základní hmotová kompozice stavby zůstala nezměněna, jedinou výjimkou je nová příjezdová cesta. Ta byla citlivě zasazena do konceptu původních parkových cest s mlatovým povrchem, aby nerušila harmonii okolí.

Fasáda vily byla obnovena pomocí hlazeného štuku a profilované omítky, s barevností v okrovém tónu s jemným zeleným nádechem, který odpovídá původnímu vzhledu. Okna byla repasována a doplněna izolačními dvojskly, dřevěné rolety a markýzy včetně prosklených přístaveb (zimní zahrada a veranda) byly restaurovány podle dochovaných fragmentů.

Interiéry prošly restaurováním dřevěných prvků včetně hlavního schodiště a fládrovaných povrchů základů. Speciální požárně bezpečnostní řešení umožnilo zachovat i původní dveře a dřevěné obklady. Stabilitu stavby zajistila pilotová stěna pro upevnění svahu a železobetonové věnce posílily základy a konstrukci vily.

Součástí projektu byla i obnova zahrady, která se stala součástí prohlídkového okruhu tzv. Trojvilí (Arnoldova vila, Löw-Beerova vila a Vila Tugendhat). Její podoba vycházela z plánů z roku 1909, upravených s ohledem na současnou zástavbu a potřeby uživatelů. Zahrada zachovala odkazy na všechny důležité etapy svého vývoje – od původního rozvrhu přes úpravy rodiny Hože až po novodobou historii školky a současnost pod správou Muzea města Brna.