Pavilon Přírodovědecké fakulty UPOL

Na začátku každého velkolepého objevu stojí myšlenka – a také spousta zmačkaných papírů a slepých uliček. Právě tento proces vědeckého poznání jsme promítli do návrhu nového křídla Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Seznamte se s pavilonem pro budoucí přírodovědce, jehož fasáda vypráví příběh toho, co se děje uvnitř.

Vědecké poznání vepsané do fasády. Nový objekt nabízí prostor pro 3 katedry a přináší prostorné open-space laboratoře, moderní kanceláře a vzdušné komunikační prostory. Ústředním motivem návrhu je fasáda – vizuální metafora vědeckého bádání. Tak jako vědci procházejí cestou pokusů a omylů, i naše fasáda vypráví tento příběh proměny. Perforovaný plech evokuje zmačkané návrhy a přiznané omyly, ze kterých vyrůstá popínavá zeleň symbolizující růst, vývoj a soustavnou práci, která již dostává jasný tvar a propojuje se v jednotnou vizi.

Perforaci fasády jsme navrhli s maximální pozorností k detailu – v některých částech obsahuje i grafické ztvárnění molekuly škrobu z pšenice, tedy motiv přímo odkazující na výzkumné zaměření katedry chemické biologie. Fasáda plní dvě funkce, jednak slouží jako stínicí prvek a zároveň vizuálně odkazuje na to, čemu se vědci uvnitř věnují.

Přirozené světlo pro soustředěnou práci. Celkový dojem umocňuje plně prosklený parter, který se otevírá směrem k univerzitnímu areálu a vtahuje jeho atmosféru dovnitř. Severojižní orientace objektu navíc umožňuje maximální prosvětlení hlubších částí dispozice – a to bez nutnosti intenzivního umělého osvětlení. Kombinace prosklení a stínění vytváří světelně příjemné prostředí, které podporuje soustředění i přirozený rytmus práce.

Místo pro setkávání i spolupráci. Nový pavilon není izolovanou stavbou – vytváří funkční celek se stávajícími objekty fakulty. Centrální komunikační hala mezi objekty nabízí přirozený prostor pro setkávání studentů a pedagogů. Starší části fakulty propojuje centrální schodiště, nasvícené světlíkem a přirozeně organizující provoz celé budovy.

Řešení otevřené změnám. Stavba je dispozičně řešena jako pětitrakt, členěný do bloků A a B s laboratořemi a bloku C s pracovnami. Konstrukce využívá monolitický železobetonový skelet s nosnými sloupy, který umožňuje v budoucnu upravovat vnitřní uspořádání bez zásahu do statiky. Budova tak snadno reaguje na proměnlivé potřeby jednotlivých kateder i vývoj nových výzkumných směrů.

Udržitelnost jako standard. Přírodovědecká fakulta vyžaduje řešení šetrná k přírodě i provozu. Zelené prvky vyrůstají buď z terénu, nebo z květníků zabudovaných do fasády a jsou zavlažovány dešťovou vodou z retenční nádrže. Popínavé rostliny využívají otvory v předsazeném stínění a vytvářejí dojem živého, prorůstajícího pláště. Předsazená fasáda umožňuje údržbu z pochozích krakorců a zlepšuje energetickou bilanci budovy. Otevíravá okna jsou navržena pouze v pracovnách, aby nebyla narušena stabilita vnitřního prostředí laboratoří.

Nový pavilon UPOL poskytuje zázemí pro výzkum a zároveň nese myšlenku, jak samotné poznání vzniká – skrze pokus a omyl, soustředění, trpělivost a neustálý posun dál. Věříme, že do roku 2028 se stane výrazným symbolem vědy a prostorem, který bude inspirovat nové generace badatelů.

Architektura: Ing. arch. Veronika Hladíková
HIP: Ing. Tomáš Türk
Stavební řešení: Ing. Marek Vrba, Ing. Zuzana Králíková, Bc. Nikola Ivanová, Ing. Roman Kyška