Arnoldova vila
Typ
Občanské stavby
Místo
Brno
Rok
2021
Zajistili jsme
Arnoldova vila: proč je to pro nás životní projekt
Jsme architekti. A taky patrioti. Brno je pro nás magický prostor, který nás inspiruje a utváří. A tak není divu, že jsme záchranu secesní Arnoldovy vily, kde se doslova psala historie Brna, brali jinak než ostatní projekty. Byl to pro nás způsob, jak našemu milovanému městu složit poklonu. Brno, díky za to, kým jsme.
Arnoldova vila patří ke kulturnímu dědictví naší země. Je to vlastní vila významného brněnského stavebníka Josefa Arnolda postavená v roce 1862. Je umístěna na svahu nad parkem Lužánky, jen pár kroků od ikonické Tugendhat.
S vilou se pojí pohnuté osudy jedné velké rodiny, která ve své době patřila mezi brněnskou elitu. Její druhou majitelkou totiž byla teta Grety Tugendhat, Cecilie Hože. Ta nechala stavbu rozšířit a upravit v tehdy módním stylu art deco. Zavedla do ní dokonce i ústřední topení a elektřinu. Vlivem dějinných událostí ale byla ze svého domu deportována do Terezína, kde také zahynula. Vilu mezitím zabralo gestapo. Po válce se do budovy přestěhovala mateřská škola. Dnes je objekt v havarijním stavu, budově hrozí statický sesuv. Co se ale dochovalo dodnes, je například impozantní schodiště, dřevěné deskové dveře, štukový dekor, funkční radiátory i jídelní výtah.
Naším cílem bylo tuto ohroženou kulturní památku konzervovat a zachovat její stávající stav z doby po přestavbě pro paní Cecilii Hože. Nově by se měla proměnit hlavně v komunitní centrum s uměleckou kavárnou, výstavními prostory a zároveň „muzejním domem” se stálou expozicí o Josefu Arnoldovi.
Vila se tak má stát živým prostorem pro setkávání širší odborné veřejnosti v rámci kulturního života města. V objektu se počítá s konáním výstav a přednášek. Kromě toho tu bude umístěno i studijní centrum vily Tugendhat (SCVT) a brněnského architektonického manuálu (BAM) s prostory pro uložení archivních materiálů. Ve vyšších patrech budovy budou navíc umístěny kanceláře provozovatele budovy včetně kurátorů organizovaných výstav.
Základní hodnotou celé stavby je především jeho urbanistické řešení, které se dochovalo téměř v původní podobě. Projektem se urbanistické řešení a hmotová kompozice nemění. Výjimku tvoří jen zbudování nové příjezdové cesty, která však bude citlivě zasazena do původního konceptu parkových cest a bude mít mlatový povrch, aby se nestala rušivým prvkem v území.
Projekt navrhuje co nejvíce zachovat původní charakter budovy a pomocí repasí a restaurování všech prvků a povrchů fasád přiblížit vzhled stavby do období 1. pol. 20 st. užívaného Cecilií Hože. Členění fasád bude zachováno a navíc budou obnovena 2 zazděná okna zřejmě z doby stavebních úprav pro mateřskou školu v 50. letech 20. st. Tvarové a barevné řešení bude obnoveno do původního stavu, který musí být zjištěn pomocí restaurátorských průzkumů a doložen např. stratigrafií. Předběžný návrh barevnosti je světlý okr na hladkých i strukturovaných površích štuku. Nátěry budou provedeny vápenné, ve více vrstvách jako lazurní tak, aby měl povrch „hloubku“ a nesetřel se historizující charakter fasády. Truhlářské prvky budou provedeny v tmavé lahvově zelené, jak je vidět pod olupujícími se nepůvodnímy bílými laky. Pohledové cihelné zdivo Arnoldovy hrázděné věže bude konzervováno, místy opraveno a přespárováno. Sokl bude z probarvené tmavě okrové až šedé hrubé omítky. Střecha bude ponechána s dvoudrážkovou krytinou tvaru „brněnka“.
Součástí projektu je i revitalizace zahrady. Ta by se měla výhledově stát součástí prohlídkového okruhu tzv. Trojvilí (Vila Tugendhat, Löw-Beerova vila a Arnoldova vila). Projekt navrhuje obnovit okolí stavby a zahrady do pravděpodobného původního stavu s vyřešením nové příjezdové cesty ke vstupu do objektu a zároveň chodníku pro příjezd vozíčkářů. Všechny cesty a povrchy budou mlatové a z důvodu svažitého terénu by měly být opatřeny malými opěrnými zídkami a schůdky.